Z RECENZÍ:
"Na Jezerce Jana Hrušínského pitvá Jan Hřebejk konec bouřlivého vztahu. Divadelní společnost Jana Hrušínského se stává svými premiérami místem setkávání kulturní a společenské smetánky. Reprízy pak přitahují četné milovníky divadla. Bývají beznadějně vyprodané… Výkony Duška a Burgerové není možné nazvat jinak než hereckým koncertováním…Diváci se na Manželském vraždění budou krásně bavit, a přesto je kdesi v kříži postupně začne mrazit. Není ten geniální Schmittův text a Hřebejkova inscenace obrazem nás samotných? Na Jezerce umějí připravit dobré divadelní večery."
J. P. Kříž, 8. 4. 2005

"Jan Hřebejk sáhl v Divadle Na Jezerce po zajímavé kombinaci Jaroslava Duška a slovinské herečky Nataši Burger. Oba reprezentují civilní herectví a ač patrně disponují rozdílným naturelem, v tomto případě se pod režijním Hřebejkovým vedením ukáznili k jednotnému projevu…Manželské vraždění skýtá zábavný a poučný zážitek pro manžele po letech i pro adepty trvalejšího vztahu."
Marta Švagrová, Lidové noviny 13. 4. 2005

Manželské vraždění, které hrajeme od roku 2005, dosáhlo již více než 350 repríz.

Představte si, že se v naší současnosti probudí v berlínském parku Adolf Hitler. Pochopitelně za velkého zájmu všech kolemjdoucích. Jak na něj budou lidé reagovat? A jak bude reagovat na náš současný svět on? Jak se zachovají média?

Z RECENZÍ:
...Lze bez nadsázky říci, že tato inscenace je v současnosti nejaktuálnějším dramaturgickým počinem na české divadelní scéně.
Dominik Fras

...Vermesovi, a teď i Balcarovi Na Jezerce, se podařilo přesně vystihnout, kdo a co může lidstvo znovu vést k rozkvětu. Začíná to okřikováním, a hned potom nálepkováním protivníků. Těch je zpočátku dost. Proto hrrr na zvrhlé umělce a na novinářskou žumpu. Lidem vlastně mluví z duše. Říká hezky za ně, co si i oni v potu každodenní práce myslí...
J. P. Kříž / Právo / Novinky.cz / 90%

...Velmi trefný satirický šleh, jehož razanci umocňuje humor, který přesně a bez skrupulí pojmenovává naši stále nemocnější současnost a důsledně pracuje s pointami, z nichž mrazí. Adolf Hitler jako "deus ex machina" - bizarní, ale také až hrozivě účinná facka...
Helena Grégrová / i-Divadlo.cz / 80%

...Režisér Balcar vytvořil stylově čistou inscenaci, herecky vyrovnaná komedie se vyznačuje dobře fungujícím temporytmem.... Téma inscenace je děsivě aktuální, rasismus těchto dní dokreslují i „televizní“ zpravodajské a diskusní dotáčky, v nichž vystupují také Daniela Drtinová či Václav Kopta... Na mnou navštívené repríze se publikum smálo a nešetřilo potleskem tehdy, když mě mrazilo, nechci však diváky mustrovat, mohlo jít o „sebeobranu“, k níž často při vnímání tíživých problémů dochází. Ale už nejistota nad postoji dobře se bavících návštěvníků během představení svědčí o tom, že nová produkce Divadla Na Jezerce je trefou do černého...
Jan Kerbr / Divadelní noviny 9/2017

"Je to zábavná, aktuální hra," říká principál Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský a dodává "přinášíme divákům tragikomedii, které rezonuje s dnešní dobou, dokáže zesměšnit negativa naší současnosti. Když v závěru hry Adolf Hitler prohlásí: Za nás přece všechno nebylo jen špatné!, mohou si diváci uvědomit, že tuhle větu už někde slyšeli.“

Život na francouzském venkově si asi umíme představit všichni – piknik v přírodě, pohoda, klid. Pro některé až příliš velký. Chtělo by to trochu legrace. Ale co když se z ní stane vážná věc? To vše ukáže komedie plná fám s jedním žertíkem v záloze. Jenže, o rozvodech se nemá žertovat…

O tom, že o rozchodech se nemá žertovat, vás přesvědčujeme ve hře francouzských autorů Jeana Della a Gérarda Sibleyrase – Un petit jeu sans conséquence – doslova „Malá hra bez následků“ (překlad Matylda a Michal Lázňovští).
Hra se stala ve Francii událostí roku 2003. Její premiérová inscenace získala v Paříži devět nominací na prestižní divadelní cenu MOLIERE – a hra získala cenu za nejlepší francouzsky psanou hru roku 2003. My jsme ji uvedli v české premiéře v roce 2004.

Z RECENZÍ:
“Výkony všech herců jsou vyrovnané. Každý má svůj okamžik, ve kterém odhalí duši postavy. Režie se s lehkou a přitom pevnou rukou chopil Lukáš Hlavica. Společně s výtvarnicí Ivanou Brádkovou vykouzlil inscenaci, jež svou atmosférou evokuje nejen ty úžasné francouzské filmy, co jsme měli tak rádi, ale i nejlepší čechovovská dramata, kde vše plyne navenek hladce, avšak pod povrchem se odehrávají malé velké životní tragedie. Inu, c´est la vie.
Tomáš Stanislavčík (Večerník Praha, 20. 5. 2004)

“Publikum tady zkrátka najde vše, co ke kvalitní komedii patří: Vtipné dialogy, přesně pointované situace, jemné gagy i uměřeně komickou stylizaci postav. Takový žertík však nabízí ještě něco navíc – za komediálním veselím se skrývá trpká příchuť provázející věčný kolotoč hledání, opouštění, ztrácení a znovuhledání vysněného partnera či partnerky.“
Z. A. Tichý (MF Dnes, 18. 5. 2004)

Záznam představení Divadla Na Jezerce "Takový žertík" natočila v září 2006 Česká televize.

Pohled do světa českých dlaždičů, kteří optikou svého povolání a v jazyce jim vlastním ukazují divákům, že zdánlivě jednoduchý plán – ukrást paletu dlaždiček a o polední pauze ji výhodně prodat – může mít velmi složitou motivaci.

Owen McCafferty (nar. 1961) pochází ze severoirského Belfastu, kde žije s manželkou a třemi dětmi. Než se stal profesionálním dramatikem, Owen vystřídal mnoho povolání, pracova nejen jako obecní úředník a účetní, ale i jako dlaždič. Proslavil se v roce 2003, kdy se hrou Obrazy z velkého světa získal jako první dramatik na světě tři hlavní divadelní ceny v jedné sezóně. Jeho poznávací značkou jsou tragikomické dialogy psané velmi barvitým, jadrným jazykem, který Owen dokáže přesně odposlouchat z každodenních rozhovorů obyvatel Belfastu.

Komedie o nejhorší zpěvačce na světě.

Komedie „Je úchvatná!“ vznikla pod režijní taktovkou Jana Hřebejka. Po divácky úspěšných titulech Manželské vraždění, Kumšt, Na dotek, Musíme si pomáhat a Práskni do bot se publikum Divadla Na Jezerce dočkalo další - v pořadí už šesté - Hřebejkovy režie na této scéně. Hlavní postavou příběhu, jenž se opravdu stal, je Florence Foster Jenkinsová, která je přesvědčena, že je obdařena pěveckým talentem. Její hlas je výjimečný – výjimečně příšerný. A představte si – vyprodá Carnegie Hall! Jak je to možné? Přijďte si pro odpověď do Divadla Na Jezerce.

"Tančit dvě hodiny na hraně trapnosti a nikdy do ní nespadnout, naopak, učinit z tohoto tance metaforu tanců, které se za hranou trapnosti dějí dnes a denně kolem nás - a už ani nejsou k smíchu, spíš k pláči - to vše vyžaduje bez ironie obrovský talent a umění!
Bravo, paní Jitko Sedláčková, za báječné dvě hodiny smíchu vpravdě formanovského (připomnělo mi to Konkurs a desítky dalších jeho opusů)."

Vladimír Just 2.05.2018

"Jenkinsová nevydala intonačně čistý tón, vozila se stupnicemi jak ve špatně seřízeném výtahu, a při jejím přednesu přeslavné árie Mozartovy Královny noci, které mistr předepsal pověstné, nejednou pěvkyní nedosažitelné f³, se studem chvěly i lustry. Češi mají však smysl pro humor ve škále od cimrmanovské mystifikace až po švejkovskou kontraproduktivní horlivost. Inscenaci Na Jezerce nijak nepodcenili jen s vektorem úsměšku nad společností sarkasticky adorovaným diletantstvím. To přenechali české politice…"

Z recenze J. P. Kříže v deníku Právo

Petr VACEK: Lord Fancourt Babberley
Michal KERN: Charles Wykhem
Václav LIŠKA: Jack Chesney
Kristýna HRUŠÍNSKÁ: Kitty Verdunová
Tereza NĚMCOVÁ: Amy Spettigueová
M.ŠPLECHTOVÁ / V. ZAWADSKÁ: Dona Lucie d´Alvadorez
A.SCHMIDTMAJEROVÁ / A.DAŇKOVÁ / D. PFAUSEROVÁ: Ella Delahayová
Z.MARYŠKA / L.HRUŠKA: Sir Francis Chesney
Martin SITTA: Stephen Spettigue
J.HRUŠÍNSKÝ / Z.HRUŠKA: Brasset

Studenti Charley a Jack chtějí požádat své vyvolené o ruku. Shodou okolností má Charleyho navštívit bohatá tetička z Brazílie. Její příjezd se ale opozdí, a tak studenti donutí spolužáka Babse, aby se přestrojil a kryl jim záda v úloze tetičky. Celý příběh ovšem zkomplikuje příjezd pravé tety a Babsovy lásky Elly.

Z RECENZÍ:
"Hrušínský jako režisér prokázal cit pro rytmus a tempo inscenace. Už na premiéře to na jevišti klapalo jako na drátkách."
J. P. Kříž / Právo / 17. října 2009

S Charleyovou tetou má principál Jezerky své zkušenosti i jako představitel titulní převlekové role ještě z Divadla ABC...Zaplněné hlediště (včetně přístavků) dávalo najevo spokojenost...
Jan Kerbr / Divadelní noviny / 2. listopadu 2010

Hrajeme od roku 2009

"Účelem práce je dílo, ale zhotoviti dobré dílo je těžké, neboť dobré dílo jest uměním - ale ne každý člověk je umělcem."

Příběh německého redaktora a dvou amerických inženýrů u českého včelaře vyvolá plodné střetávání zcela odlišných přístupů k životu a k tvořivosti. "Protože jde o včely, mělo by jít o chutnou a pikantní tragikoMEDii, bzučivou grotesku, která občas žahne laskavým žihadlem," vysvětluje Jaroslav Dušek, režisér a představitel mnoha postav, včetně těch ženských. Na inscenaci se kromě improvizátora Jaroslava Duška podílí také Petr Nikl a Ondřej Smeykal.

"V noci se mně zdálo, že se svítící pruh mléčné dráhy na nebi zkroutil do velikého otazníku a volá na mne - proč..."

"Jsem vnitřně šťasten, že mám ne podobné, ale doslova stejné pochopení pro nesmysly strojů a měst, které si nás obtáčejí kolem svých prstů, které si nás zotročují, a ještě si budeme myslet, jak jsme spokojeni, jak jsme na tom vyzráli. Jsem vnitřně šťasten, že tyto přírodní moudrosti, které už padesát let načerpávám od amazonských indiánů, vysloveně souzní s Duškovými myšlenkami, potažmo s myšlenkami Jaromíra Rašína. ... A Dušek? Vůbec nepřekvapil, už proto, že vždy překvapí."

Mnislav Zelený, Literární noviny 2/2019

"Účelem práce je dílo, ale zhotoviti dobré dílo je těžké, neboť dobré dílo jest uměním - ale ne každý člověk je umělcem."

Příběh německého redaktora a dvou amerických inženýrů u českého včelaře vyvolá plodné střetávání zcela odlišných přístupů k životu a k tvořivosti. "Protože jde o včely, mělo by jít o chutnou a pikantní tragikoMEDii, bzučivou grotesku, která občas žahne laskavým žihadlem," vysvětluje Jaroslav Dušek, režisér a představitel mnoha postav, včetně těch ženských. Na inscenaci se kromě improvizátora Jaroslava Duška podílí také Petr Nikl a Ondřej Smeykal.

"V noci se mně zdálo, že se svítící pruh mléčné dráhy na nebi zkroutil do velikého otazníku a volá na mne - proč..."

"Jsem vnitřně šťasten, že mám ne podobné, ale doslova stejné pochopení pro nesmysly strojů a měst, které si nás obtáčejí kolem svých prstů, které si nás zotročují, a ještě si budeme myslet, jak jsme spokojeni, jak jsme na tom vyzráli. Jsem vnitřně šťasten, že tyto přírodní moudrosti, které už padesát let načerpávám od amazonských indiánů, vysloveně souzní s Duškovými myšlenkami, potažmo s myšlenkami Jaromíra Rašína. ... A Dušek? Vůbec nepřekvapil, už proto, že vždy překvapí."

Mnislav Zelený, Literární noviny 2/2019

Z RECENZÍ:
"Na Jezerce Jana Hrušínského pitvá Jan Hřebejk konec bouřlivého vztahu. Divadelní společnost Jana Hrušínského se stává svými premiérami místem setkávání kulturní a společenské smetánky. Reprízy pak přitahují četné milovníky divadla. Bývají beznadějně vyprodané… Výkony Duška a Burgerové není možné nazvat jinak než hereckým koncertováním…Diváci se na Manželském vraždění budou krásně bavit, a přesto je kdesi v kříži postupně začne mrazit. Není ten geniální Schmittův text a Hřebejkova inscenace obrazem nás samotných? Na Jezerce umějí připravit dobré divadelní večery."
J. P. Kříž, 8. 4. 2005

"Jan Hřebejk sáhl v Divadle Na Jezerce po zajímavé kombinaci Jaroslava Duška a slovinské herečky Nataši Burger. Oba reprezentují civilní herectví a ač patrně disponují rozdílným naturelem, v tomto případě se pod režijním Hřebejkovým vedením ukáznili k jednotnému projevu…Manželské vraždění skýtá zábavný a poučný zážitek pro manžele po letech i pro adepty trvalejšího vztahu."
Marta Švagrová, Lidové noviny 13. 4. 2005

Manželské vraždění, které hrajeme od roku 2005, dosáhlo již více než 350 repríz.

Nová inscenace Divadla Na Jezerce PÁNSKÝ KLUB je terapií pro všechny, zvlášť pro ty, kteří si myslí, že už jim žádná terapie nepomůže.

Na sezení pro eroticky závislé se seznamuje majitel cykloservisu Eda (MILAN ŠTEINDLER) s učitelem dějepisu a tělocviku Cyrilem (MICHAL STEJSKAL/DAN ŠVÁB), stárnoucím rockerem jménem GIGI (ZDENĚK ŽÁK), scenáristou na odpočinku Přemkem (RUDA STARZ) a mladým ajťákem Martinem (MARTIN LETÁK).
Terapii vede čerstvě nezadaná Linda (KRISTÝNA HRUŠÍNSKÁ), pro kterou se setkání s partou rozličných mužských charakterů stává osudovým krokem nejen v profesní kariéře.

Ivo Železný 100 %
(i-divadlo.cz: 3.4.2019)
Výborně napsaná, brilantně zahraná komedie na vážnou notečku. Spousta srandy, ale jak už to u chytrých komedií bývá, v permanenci zdaleka není jen bránice. Ne nadarmo ve hře hraje i originální plakát Prázdnin v Římě. Nejlepší odpověď Jana Hrušínského bezmozkům a neumětelům vůkol. Tahle pecka má zaručené místo na repertoáru tak dlouho, dokud to principála bude bavit. Diváky to rozhodně nepřestane. Za ctěnou pozornost stojí obsazení.

K této inscenaci vznikl první hudební videoklip Divadla Na Jezerce s názvem S NÁMI JE TO VÍC NEŽ SNADNÝ z dílny společnosti DEMOPICTURES, ve kterém vystupují nejen všichni účinkující, ale také zaměstnanci divadla a pan principál Jan Hrušínský.

Když herec Jon v masce Shylocka přejde do civilního projevu, pochopíme, že jsme na bouřlivé besedě s diváky. Vzrušující hra s publikem se v určitých momentech stává drsnou obžalobou antisemitismu a absolutizované politické korektnosti, která páchá škody nejen v oblasti umění.

Z RECENZÍ:
"Radek Balaš naoktrojoval Kňažkovi výklad jako rozpravu jeho Jona s divadelním ředitelem, s „komisařkou“ korektnosti, divadelní teoretičkou, a hlavně s publikem. Kňažkova čeština je perfektní, osobní projekce věrohodná."
J. P. Kříž / Právo / 29.4.2016 / 90%

Uvidíte strhující a nesmírně zábavnou hru s mimořádným hereckým výkonem Milana Kňažka, který za tuto roli obdržel Cenu Thálie 2016.

Překlad hry do českého jazyka byl iniciován Divadlem Na Jezerce.
Milan Kňažko hraje česky.