Ohlasy

GIN GAME! Dnes dopoledne jsem byl v Divadle Na Jezerce na veřejné generálce hry amerického dramatika D.L.Coburna (nositele Pulitzerovy ceny) a s radostí konstatuji, že zázraky se dějí! Hra o dvou lidech a vyprodané hlediště se 2 hodiny směje, dojímá, s úžasem sleduje vývoj vztahu dvou zcela odlišných postav. Smích i slzy, jaká to vzácnost! Ale hlavně, přátelé - dva bardi na scéně! JIŘINA BOHDALOVÁ a MILAN KŇAŽKO! Uvědomuje si vůbec někdo, že paní Jiřině bude příští rok 90 (!) let a má divadelní premiéru?! Ty tuny textu! Úžas! Pana Kňažka jsem poprvé viděl na jevišti a lituji, že nás tvůrčí osud dosud nesvedl dohromady. Budu si muset koupit klobouk, abych ho před oběma smeknul! Podtrženo, shrnuto - zážitek, precizní režie Radka Baláše a hlubokosklon před principálem Honzou Hrušínským, který opět dokázal, že ví, co a proč v Divadle Na Jezerce hrát! Tleskám!

Byl jsem se dnes i se svojí babičkou podívat na GIN GAME. Je to přesně tak jak napsal pan režisér Zdeněk Zelenka. Paní Jiřina Bohdalová je geniální a obdivuhodná žena plná energie a já jsem si říkal, že vidím něco mimořádného. Mám moc rád její herectví! A je pravda, že pan Jan Hrušínský dělá fantastickou práci. V divadle Na Jezerce, kde se člověk cítí velmi příjemně.

Gin Game. Famózní to dneska bylo. Moc gratuluji Jan Hrušínský. Určitě všem doporučuji tento herecký koncert v Divadle na Jezerce. Děkuji, děkuji moc, že jsem u toho mohla být a zažít tuto divadelní událost. Bravo!!!!

Uz dlouho jsme se tak nezasmáli jak na Bohdalce v #Gingame Na Jezerce! Lidi, běžte na to, to je herecký koncert par excellence. Divadlo Na Jezerce je místo, kde na vás dýchne "stará Praha" (divadlo jako z I. republiky). Musí to stát enormní usilí! Díky za to a díky za pozvání ❤

Divadlo Na Jezerce opět trefilo do černého. Gin game – excelentně rozehraná karetní partie něžného cholerika Milana Kňažka a ustrašeně neústupné Jiřiny Bohdalové je koncertem nejen hereckým, ale především lidským. Dva důchodci v domově důchodců hrají karty - to nevypadá jako kdovíjak strhující thriller nebo komedie k popukání, přesto tomu tak je. Ovace získá nejen závěr každého dějství, ale především dechberoucí taneční kreace obou protagonistů. Bojovnost a zranitelnost, laskavost a sarkasmus, smích i pláč jsou zde pečlivě dávkovány a stupňovány k překvapivě logickému a prostému závěru, který nikoho nezanechá chladným a zvedne vás v závěrečném potlesku ze židlí. Režie Radka Balaše má charakter v tom nejlepším slova smyslu taneční. Když vás tanec uchvátí ani vás nenapadne myslet na to, kdo dělal choreografii a „to je nejvíc“. Lze doporučit napříč věkovými kategoriemi. Pokud v tom už nejsme, tak nás to většinou čeká. Jedinečná psychoterapie.