Ohlasy

Vážení přátelé,
dnes večer jsem shlédl Vaše představení Práskni do bot, které jste hráli v Olomouci. Rád bych Vám poděkoval za hluboký zážitek, který to ve mně zanechalo. Předpokládám, že nejsem sám, kdo má s některými českými řemeslníky obdobné zkušenosti, jaké prezentovali Vaši hrdinové (na druhou stranu věřím, že jste si stejně tak dobře vědomi toho, co skutečně znamenají a umějí zlaté české ručičky, pokud chtějí...) Ovšem, lidské slabosti jsou univerzální a všelidské a vaši hrdinové je skutečně prezentovali v plné míře.
Představení ve mně zanechalo dojem, že přese všechny lidské slabosti je v každém z nás zakořeněna snaha se dohodnout, potřeba se dorozumět (viz závěr představení). A že bychom tuto potřebu měli hledat bez ohledu na naše politické i jiné názory... Za to všechno Vám děkuji.
Se srdečným pozdravem

Divadlo Na Jezerce - Je úchvatná!

Tančit dvě hodiny na hraně trapnosti a nikdy do ní nespadnout, naopak, učinit z tohoto tance metaforu tanců, které se za hranou trapnosti dějí dnes a denně kolem nás - a už ani nejsou k smíchu, spíš k pláči - to vše vyžaduje bez ironie obrovský talent a umění!
Bravo paní Jitko Sedláčková, za báječné dvě hodiny smíchu vpravdě formanovského (připomnělo mi to Konkurs a desítky dalších jeho opusů).

Dobrý den, pane Hrušínský,

velký obdiv ke všemu co děláte, nádherná hodina s Vámi na ČR Dvojka. Máme vstupenky na Je úchvatná! i Saturnina a jsme s manželem pravidelní návštěvníci.
Kdybyste v životě už neudělal vůbec nic, tak toto divadlo byl Váš největší počin, za který Vám děkujeme.
Přeji krásné slunečné dny a pevné zdraví.

Dobrý den, musím Vám povědět o mém krásném zážitku nejen při shlédnutí představení Shylock v Lázních Poděbrady. Představení jsem dostala jako dárek od dcery. Obě – a určitě celé divadlo - jsme byly nadšeny hrou samou, režií a především panem Milanem Kňažkem v roli Shyloca.
Nestydím se říct, že jsem byla nadčasovostí hry rozrušená a i dojatá. A moje nadšení způsobilo, že jsem spontánně při děkovačce doslova vystřelila ze sedadla a ano, tím jsem zvedla všechny diváky! Skandovaný potlesk nebral konce!
A protože jsme byly ubytovány přímo na zámku, nespěchaly jsme a postály ve sdílení pěkného večera na ztichlém nádvoří. Blížila se k nám mužská postava s kyticí v ruce… Pan Kňažko! Poděkovaly jsme mu za fascinující výkon; skromně poděkoval a krátce s námi postál.
Byl to pro mne jeden z nejhezčích dárků k narozeninám a nejnevšednější večer letošního jara!

S pozdravem a přáním všeho dobrého Vašemu divadlu, a ještě jednou poděkování a pozdrav panu Milanu Kňažkovi.

Dobrý den,
pane Hrušínský, dovolte abych vám všem poděkoval za hezký zážitek při návštěvě vašeho divadla na představení ,,Takový žertík´´. Nejenom, že jsem se hezky pobavil, ale hlavně jsem byl potěšen, kolik fotek vašeho tatínka jsem všude viděl. To byl člověk, na kterého velmi rád vzpomínám a chovám k němu velikou úctu. Někdy na konci osmdesátých let jsem pracoval jako rekvizitář v Laterně magice v paláci Adria a jednou týdně u nás hostovala činohra ND. Ve hře ,,Kočka na rozpálené střeše´´ hrál váš tatínek. Jednou před představením šel kolem rekvizitárny a poprosil mě, jestli bych mu nepřinesl točenou Plzeň od Jelínků. Tak jsem vzal erární bandasku na pivo a za chvíli se vracím, když mě ve vrátnici chytil šéf techniky (děsný hovado) a za požívání alkoholu před představením mi dal okamžitého padáka. Tak jsem smutně odnesl vašemu tatínkovi pivo a vyprávím mu co se mi stalo. On hned zareagoval jako správný chlap a povídá: ,,Neboj, zavolám Helence Tuháčkový (tajemnice činohry ND) a napíšeme, že pivo potřebuji do hry jako rekvizitu´´. A hned druhý den do Laterny dorazilo lejstro, a můj vyhazov se zrušil! Následně při dalších reprízách už váš tatínek měl v šatně vždy přichystanou plnou bandasku pivíčka, které jsme pak spolu při úžasných debatách konzumovali. Někdy jsme si toho měli tolik co říct, že jsme pak po představení rychle běželi ještě na jedno ke kočkám. Tam už nám ho vždy točili z ,,podprostěradla´´. Na ty krásné chvíle debat s vaším tatínkem nikdy nezapomenu, třeba jeho vyprávění o natáčení rozmarného léta. Jemu se na oplátku zase líbil můj příběh jak mě na školním výletě přejel zezadu traktor a z policejního vyšetření vyplynulo, že jsem se srazil s traktorem...No a pak přišla revoluce a od té chvíle už jsem se s vaším tatínkem nikdy nepotkal, nikdy ale na něho nezapomenu a když jsem viděl tolik jeho fotek u Vás v divadle vyloudila se mi z oka slzička...Na vašem tatínkovi jsem velmi obdivoval jeho přímou povahu a jsem velmi rád, že se naše cesty v životě alespoň na chvilku potkaly. A Vám přeji co nejvíce úspěchů nejenom na prknech divadla , ale i v osobním životě a moc děkuji za tu výstavu!
Zdravím,